neděle 17. dubna 2016

Castells, McLuhan, Kittler

McLuhan ležel v posteli, v puse svou oblíbenou Fajfku, vyfukoval kroužky a škrábal ve vlasech ženu, která mu spočívala na rameni.
Když se ozvalo cinkání klíčů v zámku, ustrnul. Nevěděl, jestli se to doopravdy děje, nebo jestli je ten zvuk jen u něj v hlavě: tolikrát si tuhle situaci představoval a tolikrát ten cinkot klíčů slyšel, že nyní nemohl rozpoznat skutečný původ zvuku.
Poznal to až podle škubnutí Emmy.
"Kurva", pomyslel si. "Tohle nebude pěkný."
Rychle si oblékl trenky, aby alespoň o málo získal na důstojnosti.
"Marshalle!", povzdychl si Castells ve dveřích ložnice, když uviděl McLuhanna.
"Manueli, ještě než začneš křičet... Měl bys vědět, že to, že jsem měl sex s tvojí ženou, má 2 roviny."
"Ano?", pozvedl obočí Castells.
"Ano, přikývl McLuhan. Hlavní zprávou by pro tebe nemělo být, že někdo (a čirou náhodou já) zprznil tvou ženu. Zprávou by mělo být, že nyní získáváš ten dar vidět svět jinak."
"To je pravda", zamyslel se Castells. Sociální síť, kterou nyní tvoříme v čele s hlavním uzlem - mou ženou. Naše cíle jsou spát s ní, proto máme v naší sociální síti stejnou roli a měli bychom participovat. Já nyní ztrácím sílu na vládnutí své ženě z pozice manžela, tato síla je nyní uzurpována touto sítí. Kapitalismus byl nahrazen postkapitalismem".
McLuhan si oddychl. "Marxistickej vůl, vždycky mi naletí", pomyslel si.
"Jen mě teď mrzí", pokračuje Castells, "že jsem tak neuvážlivě reagoval na Kittlera. Když jsem ho minulý týden přistihl, jak posílá Emmě fotky svého nádobíčka přes Snapchat, zastřelil sem ho a zakopal u sebe na zahradě. Ty jeho keci mě fakt nasraly: prý jsme jen reflexí technologie, prý se musíme adaptovat novým přístrojů a technologiím... No jo. Kdybych se byl víc zamyslel a bral to pragmaticky, mohla naše sociální síť dneska větší a post kapitalismus silnější."

Jsi dost dobrý na to, abys mohl mít svobodu?


Projekt vytvořený během 10 minut o předmětu "Základy studia nových médií".
Cílem bylo navázat na názory španělského filozofa Miguela de Unamono, který se zamýšlel nad nebezpečím přílišné svobody.
Tvrdil, že extremismus je jen do absurdna dovedená svoboda a ta proto musí být omezená. Jako důkaz jeho tvrzení jsou jeho zastáncy zmiňovány komunismus, fašismus (korporace) či volný trh (mafie, organizovaný zločin, individualismus).
Následující prezentace vznikla na motivy těchto názorů.