Ježíš.

StuNoMe. Vizuální kultura. Šlerka. Meditace. Poslední večeře.
Jo.

Úkol zněl jasně: přečíst si v Bibli popis poslední večeře, pak si zkusit meditaci Ignáce odkudsi a zaznamenat výstup. Tím má být popis situace, který ale bude zachycen jednotlivými smysly.
Je to prý z důvodu odproštění se od konsenzuálních halucinací, kterými jsme prosyceni.

Oukej.
Klídeček, tma, uvolnění a rande s Ježíšem při jeho posledním dlabanci, proč ne.

17Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti. 18Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: „Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí.“
19Zdrceni se jeden po druhém začali ptát: „Snad ne já?“
20„Je to jeden ze Dvanácti,“ řekl jim, „ten, který se mnou namáčí ruku do mísy. 21Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“
22Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: „Vezměte, to je mé tělo.“ 23Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něj všichni.
24Tehdy jim řekl: „To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé. 25Amen, říkám vám, že už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho budu pít nový v Božím království.“ 26A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.”
Myslím, že asi každý nejprve vidí profláklý obraz Da Vinciho.
Velká místnost, Ježíš uprostřed, 12 vlasatejch mániček kolem.
Díky knihám Dana Browna vím, že jeden vypadá jako holka, protože je to prý Máří Magdalena.

V textu se mluví o chlebu a z obrazu si pamatuju, že talíře byly poloprázdné. Asi zrovna nebyla úroda, skot jim pochcípal na slintavku s kulhavkou, nebo to prostě mělo vypadat, že Ježíš jedl střímě.

Oukej.
Pryč s těmihle obrazy. Začněme s jednotlivými smysly a zkusme se odprostit od všeho, co zatím o situaci vím z jiných zdrojů a budeme se soustředit jen na text a zachycení smysly.

Chleba. Musel vonět a křupat, protože tehdy měly kůrku. Nemusel to být bochník, mohla to být placka.
Plod vinné révy. Asi červené. Ale to je vlastně jen na obrázcích. Mohlo být i bílé.
Jeden z dvanácti prý zradí. Jidáš se asi zkouší tvářit nenápadně, překvapeně, nebo kouká do země a dělá, že nic. Možná, že si drží kapsu, aby mu v ní nechrastily jeho stříbrňáky.
Je zachyceno pouze málo slov Ježíše. Večeře musela trvat dlouho. Byly celou dobu jinak ticho, nebo pouze ostatní slova nebyla zaznamenána? Jestli Jidáš vyprávěl o svých včerejších radovánkách v posteli s paní Jidášovou, autor by nejspíš popis diskrétně vynechal. Představoval bych si to nějak takhle: "Hej zlato, koukej! Vydělal jsem si 30 stříbrných, už bude dobře! Zuj mi boty, shoď halenu a doprovoď mne na lože!"
Ale zpátky k večeři.
Musela to být velmi chudá večeře, nijak dlouhá. Mohlo to být v domě, ve stanu, u ohně venku, v hostinci. K jídlu mohlo být kromě chleba i maso, ovoce, zelenina, ryba, kaše...
Jsem nevěřící, takže si představuji normální dialog 12 členů sekty, během kterého vůdce Ježíš zmínil, že se bojí o život a že ho možná někdo z přísedících zradí. Postěžuje si, jak je mu líto, že už se po smrti nenapije vína. Nadává, že zrádci by se raději vůbec neměli narodit.
Potom všem nabídl i trochu svého chleba a vína jako symbol.
A nakonec se šli projít na kopec.